Pavel Králíček

Pravého gentlemana jsem založil v roce 2011 a od té doby na něm dokumentuji svou cestu k gentlemanství. Kromě toho studuji na VŠE, provozuji Gentleman Store a s kolegou Honzou nově také John & Paul, značku košil pro štíhlé muže. Rád se zaměřuji na články o botách, které jsou takovou mou osobní specializací. Rád vám s čímkoliv poradím, stačí mi napsat.

Jak rozchodit nové boty

Člověk by si myslel, že když dá za své první rámové boty 6 tisíc korun, měly by být pohodlné jako bavlnka. Rámové boty pohodlné jsou, ale nejdříve musíte překonat úvodní fázi rozcházení. Bude lepší nebo horší podle toho, jak přesně odpovídá tvar boty tvaru vaší nohy. Pokud máte vyšší nárt nebo širší chodidlo jako já, potrpíte si více.

Zdroj: parisiangentleman.tumblr.com
Zdroj: parisiangentleman.tumblr.com

Ve svých prvních botách jsem trpěl hned od druhé minuty, co jsem je měl na sobě. Říkal jsem si, že to přece není možné, abych je vydržel nosit celý den. Ale překonal jsem úvodní rozcházecí fázi a dnes? Nejpohodlnější boty, které mi sedí od prvního okamžiku, kdy si je obuji. (Pokračování textu…)

Tak trochu jiné kalhoty

Stává se mi každý den, že se zamiluji do určitého kusu oblečení. Většinou to jsou boty, méně často kalhoty nebo saka. Udělám si radost, pokud tato zamilovanost trvá delší dobu a daná věc není úplně mimo mé finanční možnosti. Takovou radost jsem si udělal před Vánoci s kalhotami od Suitsupply.

Otázka pohodlí

Asi jste si všimli trendu posledních let v oblasti kalhot – zužování. Někdy až na neúnosnou mez (hipsteři v super-upnutých džínách). V módě (a stylu) se všechno cyklicky opakuje, proto bude jen otázkou času, kdy se zase naplno projeví trend rozšiřování. Určité záchvěvy už proběhly, ale stále to není ono.

Z úzkých kalhot nejsem příliš nadšen z prostého důvodu – mám rád své pohodlí. Některé části těla prostě začínají v upnutějších kalhotách tlačit, když člověk značnou část dne sedí. Proto se snažím najít ideální poměr šířky a pohodlí – tak aby kalhoty nepůsobily stařecky, ale zároveň byly dostatečně pohodlné.

Část lidí, kteří by si na sebe oblek nikdy nevzali, tvrdí, že džíny a triko jsou jim mnohem pohodlnější. Upřímně: dobře padnoucí vlněné kalhoty jsou 100x pohodlnější než džíny. To jen tak na okraj.

Z trpaslíka obrem aneb Důležitost proporcí

Kalhoty mají jednu důležitou roli – vytvářejí siluetu člověka. A se siluetou se dají dělat velké divy. Minimálně se můžete dělat vyšší, nežli jste, což se kupříkladu mně docela hodí.

Stejný efekt prodlužování nohou, který funguje a je velice žádoucí u žen, totiž může zafungovat u mužů. Ne že bychom snad potřebovali, aby ženy byly paf z našich nekonečných nohou, ale minimálně iluze výšky nám pomoci může.

Zdroj: guerreisms.com
Salvatore Ambrosi v kalhotech se zvýšeným pasem. Zdroj: guerreisms.com

Trendy nám v tomto ohledu vůbec nepomáhají – pas se v souvislosti s bokovými džínami a prominencí opasků snižuje již od (mé) nepaměti a kalhoty sahající do skutečného pasu (nejužší místo trupu nad boky zhruba na úrovni pupíku) dnes vypadají na mužích nepatřičně a staře. (Pokračování textu…)

Jak šle došly do současné módy

Autorem článku je náš zahraniční korespondent Jaroslav Tomik.

Přiznám se, že šle (nebo-li lidově kšandy), pro mne až do nedávna představovaly kus oděvu, který nosili jinoši ve filmech z dob Petra Bajzy, staří pánové, které nebavilo každý rok měnit pásky, když jim opět narostl pivní břich, a klauni.

Bajza - ceskatelevize
Zdroj: Česká televize

Jenomže, jak člověk víc a víc dozvídá o módě a gentlemanství, při pohledu na současné módní ikony typu David Gandy či Noah Mills si uvědomí, jak daleko byl od pravdy. Tento článek je výletem do historie šlí, přehled základních typů a variant jejich nošení, který vám pomůže objasnit, proč jsou naprosto spjaty se základy pravého gentlemanského oblékání a stylu.

Zdroj: TheBespokeDudes.com
Zdroj: TheBespokeDudes.com

Prodloužit a narovnat

Základním důvodem pro existenci šlí je to, aby kalhoty nejen perfektně držely v pase, nepadaly, ale také aby postavu opticky prodloužily, neboť zdůrazňují svislé linie těla. Další velkou výhodou je, že když si je na sebe nasadíte, jakoby přirozeně se narovnáte v zádech. A tak kromě toho, že vypadáte vyšší, jste i sebevedomější, protože navenek vyzařujete mnohem více kontroly sebe a všeho kolem vás. (Už víte, v čem jít na to příští interview?)

Zdroj: TheBespokeDudes.com
Zdroj: TheBespokeDudes.com

První šle, jak je známe dnes, tedy oblékány přes ramena a upevněné na kalhotech, se objevily ve Francii, a to ke konci 18. století, v době Francouzské revoluce. Poté, v roce 1820, Albert Thurston začal vyrábět a prodávat šle v Londýně na 27 Panton Street, Haymarket, které dodnes patří k renomovaným značkám. Jejich šle jsou z široké palety materiálů – bavlny, kašmíru, tvídu, či hedvábí.

70915m2_ts
Zdroj: Sportsmanguide.com

Na knoflíky nebo aligátora?

Původní, klasické šle mají poutka z kůže a upínají se ke knoflíkům na vnitřní straně kalhot. Nosily se tradičně ke kalhotům s vysokým pasem a bez pásku (nehodí se tedy k německým či italským kalhotám, které vyžadují pásek). První kšandy s kovovým mechanismem, tedy dnešní nejběžnější podoby (“aligátor”), přišly až ke sklonku 19.století, a zajímavostí je, že, ostatně podobně jako košile, byly považovány za část spodního prádla, která by se neměla ukazovat na veřejnosti, neboť to bylo považováno za nevkusné a opovážlivé.

reIMG_8350
Zdroj: Articleofstyle.com

Dnes se šle těší největší oblibě ve Spojených státech a v Británii, v ostatních částech světa se můžete lehce setkat s názorem, že jde o styl velice staromódní, ale zejména Britové holdující klasickému oblékání na ně nedají dopustit – typickým příkladem jsou vyznavači stylu dandy. Čím dál více si ale můžete všimnout mnoha tvarových i barevnych variant na blozích po celém světě, kde šle slouží jakožto fashion statement, nošených čistě jen přes košili, bez saka a s motýlkem či kravatou.

tumblr_muq7x77fqu1rnvqnso1_500
Zdroj: Takeitofftherack.tumblr.com

Křížem krážem

Existují tři základní typy šlí – H, X, Y, které přimo vystihují tvar křížení na zádech. Prvním typem byly H, které však byly brzy vystřídány X a Y pro větší komfort. Někteří muži preferují typ X, protože si mohou nastavit více zeširoka, jiní zase šle ve tvaru Y, které poskytují lepší oporu středu křížení. V každém případě je nejlepší si oba typy vyzkoušet osobně, já je střídám podle nálady. Dále jsou tu různé šířky, kde záleží spíše na stylové preferenci, akorát bych rád poznamenal, že velmi úzké kšandy (1,5-2,5cm) jsou často asociovány se skinheady a punkovou módou.

tumblr_n3j08w6RV91rxnekho1_500
Zdroj: Gentlemenstie.tumblr.com

Ať už preferujete styl klasických anglických gentlemanů, jako je třeba model David Gandy, či máte raději menší twist v podobě bílých kšand Daniela Craiga v Casino Royal, nošení kšand je v dnešní době především o tom, abyste se v nich cítili sebevedomě, dobře naladěni a vkročili do nového dne s tím, že nemusíte ani vteřinu perného dne strávit trápením se s padajícími kalhotami. Nošení šlí je jednoduše praktické privilegium moderních gentlemanů.

9 bodů, podle kterých poznáte opravdu kvalitní košili

Ušít kvalitní košili je docela věda. Poznat kvalitní košili v obchodě už tak těžké není. Stačí znát jen pár znaků, podle kterých se dá kvalita košile posuzovat. Níže zmíněné body se týkají zejména košil na míru a luxusních konfekčních košil. U košil „standardní“ kvality je zdaleka nejdůležitější kvalita látky a to, jak vám padne.

1) Kvalita látky

materiál_web
Zdroj: Janek


Naprosto nejdůležitější je látka, ze které byla košile vyrobena. Ta rozhoduje o tom, jak bude košile pohodlná při nošení, jak snadno se bude žehlit a jak vůbec budete v košili vypadat. U košilových látek existuje podobné číselné hodnocení jako u látek oblekových např. 100/2. Co toto číslo znamená? První část udává, jak hustě je látka tkaná – čím hustější, tím příjemnější a jemnější. Druhé číslo udává, z kolika nitek se vlákno skládá – dvojka znamená, že košile je tzv. „dvojmo skaná“ (v angličtině 2-ply).

Košile standardní kvality se pohybují okolo 80/2, v řetězcích jako je Zara to ale spíše bude 50/1, o čemž se sami výrobci košilovin vyjadřují jako o „hadrech“. V John & Paul se snažíme držet minimálně 100/2.

Jak poznat kvalitu látky?

  • U konfekčních košil hledejte na cedulkách údaj o počtu vláken, případně označení 2-ply
  • U měřenkových a zakázkových košil bude tato informace u látky skoro určitě, případně se můžete doptat

(Pokračování textu…)

Muž stylu #2: Jirka Chomát

Jirku Chomáta znám již delší dobu a baví mě sledovat, jak se jeho osobní styl postupem času krystalizuje. Ze zpočátku jen „dobře oblečeného“ muže se stal hrdý hipster libující si v retru, kombinacích barev a Primkách. Více se dočtete v rozhovoru…

Vím o tobě, že jsi v první řadě produktový manažer v Seznamu, ve volném čase fotíš a propaguješ motýlky pod značkou Bowtie Lover. Co jsi ale dělal dříve? Jaká je tvá pracovní historie se vztahem k oblékání?

Úplně původně? To raději nechme na propadlišti dějin – ale ještě před několika lety jsem si do práce neváhal vzít kostkované Rejoice kalhoty a tričko. Fakt! Dnes už bych to neudělal, ale v té době jsem to zkrátka neřešil a v IT firmě zapadal do nejčastějšího stylu – jeansy, tričko a mikina.

IMG_7422

Pak proběhly nějaké životní eskapády a shodil jsem přes 20 kilo – najednou mi místo XL byla velikost M – to byl takový bod zlomu, protože když už jsem se musel komplet nově obléknout, tak jsem chtěl vylepšit svůj „styl”. Postupně jsem si tedy pořídil několik chinos, jeansy, košile – zpětně soudím, že některé byly dost šílené – a začal tím, že jsem každý den do práce začal chodit úplně jinak oblečený. Donutilo mě to hodně přemýšlet jak oblečení kombinovat, dívat se po inspiraci jinde, něco si přečíst, probrat to s holkama i klukama. Vlastně jsem stále ještě hubnul, protože celý přerod trval rok a půl až dva. Samozřejmě jsem si všiml, že mě najednou lidé jinak vnímají. Změna stylu oblékání a, jak doufám, i vystupování, byla mým okolím dobře přijata, proto v tom pokračuji dodnes. (Pokračování textu…)

Jak se šijí košile na míru

Na cestě na Pitti Uomo 87 jsme se seznámili s Kubou Koutným z české firmy Janek, která se zabývá výrobou košil na míru. Pozval nás na exkurzi do jejich výroby, abychom viděli, jak kvalitní košile se dají v Čechách vyrábět a podali o tom zprávu světu. Tady je.

firma_imagePo třech hodinách vlakem a a necelé hodině cesty autem jsem konečně dorazil do Rožnova pod Radhoštěm, kde se nachází většina výroby. Na první pohled mě překvapila reprezentativnost prostor – výroba se nachází v příjemné moderní budově, všude čisto a spousta světla. Ne že bych byl v tomto oboru expert, ale podle čistoty a vzhledu prostor lze velmi dobře posoudit kvalitu výsledného výrobku. Respektive je vidět, že tady si někdo dává záležet a není mu nic lhostejné.

Zaměstnanců je celkem 85, z toho 75 ve výrobě na 4 pracovištích: na jednom se připravují střihy, na druhém se stříhá látka, na třetím se dělají výšivky a na čtvrtém se vše sešívá dohromady.

Krok první: Výroba střihu

TPV
Software pro tvorbu střihu a ohromná tiskárna.

Košile na míru se od těch konfekčních liší v tom, že na každou košili je potřeba vyrobit unikátní střih. V Jankovi se o to stará speciální software, do kterého se zadávají míry konkrétního zákazníka a další úpravy zjištěné při měření – pokleslá ramena, jedna paže delší než druhá atd. Na základě vstupu program vytvoří střih, který se na velké tiskárně vytiskne na papír a ručně nastříhá.

imag_photo_striharnaDalo by se říct, že střih je naprosto klíčový krok, protože chyba ve střihu už se v pozdějších fázích výroby nedá nijak napravit. Tolerance rozměrů hotové košile je přibližně +- 1 cm, pro různé části košile je různá. (Pokračování textu…)

Žít Velkou nádheru

C_116_fotogallery_74_lstFoto_foto_1_upiFotoMálokdy se mi stane, že bych šel dobrovolně na „ártový“ film do kina Aero a odcházel nadšen. Stejně tak bych si nepomyslel, že jedním z důvodů budou nádherné kostýmy. Už před více než rokem se mi to přihodilo s filmem La Grande Bellezza neboli Velká nádhera.

01_Toni_Servillo_La_grande_bellezza_foto_di_Gianni_Fiorito-2Název dává tušit, že film bude spíše opulentní vizuální nádherou než osudovým dramatem. Není to určitě film pro každého, musíte na něj být správně naladěni, ale mně přirostl k srdci jako málokterý. (Pokračování textu…)

Uzel na kravatě by neměl být symetrický

Když se snažím mužům na kurzech předávat svou vizi klasického pánského stylu, největší úsilí mi zabere přesvědčování o tom, jak správně vázat kravatu. Můj názor už asi znáte – v 90 % případů není potřeba vázat nic jiného než nejjednodušší uzel Four-in-hand. Problém je ale v tom, jak vypadá. Není totiž symetrický jako Full nebo Half windsor.

Abych si dokázal svůj postoj obhájit, musím to vzít trochu zeširoka.

Asymetrie je dobrá věc

Jak to na vás působí? Zdroj: http://urbancomposition.tumblr.com
Jak to na vás působí?
Zdroj: http://urbancomposition.tumblr.com

Oblékání je z velké částí otázkou estetiky, harmonie a vkusu. Dobrá zpráva je, že i když pro tyto věci nemáte vrozený talent, dají se do určité míry naučit. Základní estetickou hodnotou je symetrie, vyváženost. Představte si např. známý znak Yin a Yang, klasicistní paláce nebo jiné geometricky souměrné objekty. Přesnost oku lahodí. (Pokračování textu…)

Drake’s: Kravata a kapesníček

Zdroj: Drake's Diary
Zdroj: Drake’s Diary

Asi nebudu jediný, kdo má sny, které se nějak dotýkají klasického stylu. Může to být oblek na zakázku, boty na míru, trenčkot od Burberry nebo cokoliv jiného. Jedním z mých snů bylo pořídit si kravatu a kapesníček od anglické značky Drake’s, které jsem zcela propadl, to říkám raději úvodem.

Michael Drake - zakladatel Drake's
Michael Drake – zakladatel Drake’s

Ani nevím, co je toho důvodem. Asi se mi líbí celá její estetika a filozofie – klasický britský styl s důrazem na kvalitu a inovativní design kravat a kapesníčků. Ještě jsem nenarazil na produkt s logem Drake’s, který by se mi nelíbil, nebo bych považoval za nevkusný. (Pokračování textu…)

Mapa pražských obchodů

Mapa pražských obchodůDruhou nejčastější otázkou po “Co si vzít na sebe?” bývá “A kde to můžu koupit?”. Na svých kurzech doporučuji různé obchody, ale nikdy jsem je nedal na jednu hromadu a navíc do mapy.

Přes víkend jsem tedy vysypal z rukávu názvy všech obchodů a krejčích, na které jsem si vzpomněl, a zapojil i své zaručené tajné zdroje. Výsledkem je první mapa pražských obchodů zaměřených na klasickou pánskou módou. Co všechno obsahuje se dočtete níže.

Měla by pomoci všem, kteří s klasickým stylem začínají, a i staří mazáci možná najdou pár novinek.

Co je na mapě?

1) Kamenné obchody

Při tvorbě mapy jsem se potýkal s otázkou, které obchody zařadit a které už ne. Snažil jsem se nezařadit ty, které zná každý a najdete je v nákupních střediscích. Na mapě tedy nenajdete obchody Blažek, Pietro Filipi, Tommy Hilfiger a podobné.

2) Krejčí a zakázková výroba

Zakázkoví krejčí a jiní řemeslní umělci nemají moc potřebu prezentovat se navenek, proto může být těžší je vůbec najít. Není jich už po Praze tolik, ve zbytku republiky ještě méně, takže jsem jich snad většinu zaznamenal. Kromě krejčích jsou v mapě také ševci a brašnáři.

3) Úpravy, opravy a čistírny

Najít dobrou krejčovou, čistírnu, nebo opravnu bot je téměř zázrak a jinak než metodou pokus-omyl nebo doporučením se v podstatě řídit nedá. V mapě naleznete pouze osvědčené provozovny – ať už řetězce, nebo jednotlivce. Buďto mnou, nebo lidmi, na jejichž slovo dám.

Teď jste na řadě vy

I když se o to samozřejmě snažím, nedokážu obsáhnout všechno. Proto by se mi hodila vaše pomoc. Pokud máte jakýkoliv další tip na kamenný obchod, krejčího, nebo třeba šikovnou krejčovou na úpravy oděvů, dejte mi vědět do komentářů a mapu vylepším.