Dostal jsem skrze kontaktní formulář následující dotaz:

Dobry den,

Předem bych chtěl poděkovat za vaše snahu, ale pokud na webu nebudete mít osobní vizitku nebo nějaký bližší popis je pro mě celý web nedůvěryhodný.
Stejně tak nemožnost anonymního dotazu mě přinejměnší zaráží. Proč bych měl přispívat osobními údaji do formuláře kde autor záměrně skrýva svoji totožbost ?

Pokud publikace na těchto webových stránakách myslítě vážně prosím zveřejněnte tento dotaz a odpovězte ve formě FAQ.

S pozdravem Petr V.

Milý Petře,
Překvapilo mě, že by někomu podobná věc vadila. Obzvlášť, když na Módním pekle je autorka trvale v anonymitě a neplánuje na tom nic měnit. No, nevadí.

Svoje jméno jsem nikdy netajil – vystupuji pod ním v komentářích – jmenuju se Pavel Králíček. Je mi 19 let, studuji VŠE a nově pracuji v Le Premier. O pánskou módu a „gentlemanské oblékání“ se zajímám trochu déle, než funguje tento blog. Takže už skoro rok.

Pro zpestření přikládám svoji nejnovější fotku z maturitního plesu Gymnázia Trutnov, který jsem moderoval. A kromě toho na něm ještě měl s kolegou moderátorem vystoupení, při kterém já rapoval a on hrál na saxofon. Měli jsme velký úspěch.

A ta šála je recese.

Kdyby Vás cokoliv dalšího zajímalo, ptejte se v komentářích.

Při obědě jsem dnes pročítal Magazín MF Dnes a narazil na poměrně zajímavou fotku Tomio Okamury.

Tomio s hnědými botami

Zajímalo by mě, co si myslíte o kombinaci hnědých bot a černých společenských kalhot s proužkem? Já se potácím někde mezi „prasárna“/“frajeřina“.

Co vy na to?

Jaký má pásek, není bohužel vidět.

- – -

Kromě toho jsem také na radu mých věrných komentátorů navštívil Van Graaf na Václavském náměstí a našel pár skvělých věcí. Ceny jsou tedy před slevou mírně zabijácké, ale ve výprodeji to je slušné. Koupil jsem si tam tvídové kalhoty, které jsem si jen nechal zmenšit o 4cm v pase a zkrátit nohavice, takže budou až za týden.

Překvapilo mě také, že je tam zastoupena i značka Barbour! Pro mě jasná volba pro jarní prošívané bundy. Mají tam sice jen jeden stojan a na něm asi 4 druhy bund, ale i to se počítá.

Všech 5 košil od T.M. Lewina, které jsem si objednal, bylo ve velikosti Slim Fit. Myslel jsem si, že budou dostatečně „slim“ i na moje hubené tělo, nicméně okolo pasu mi stále dost látky přebývá a občas „přetéká“ přes kalhoty. Kromě toho jsem také mírně netrefil délku rukávů (jsou trošku dlouhé), ale aspoň límeček je vyhovující.

T.M. Lewin nově nabízí velikost „fully fitted“, která by měla být ještě více „vypasovaná“, než je slim fit. Až si budu pořizovat novou várku košil, se svým rozpočtem bych to viděl tak na leden-únor, velikost fully fitted určitě vyzkouším. A když si objednám i inteligentní délku rukávů, mohl bych už konečně mít dobře padnoucí košile.

Jestli tedy dříve nepodlehnu a nekoupím si košili na míru od Le Premier.

Nezadržitelně se nám blíží zima a s ní i otázka, která mě poslední dny hodně pálí. Jaké si mám pořídit zimní boty?

Než jsem částečně přesídlil do Prahy a vůbec se nezajímal o oblékání, nosil jsem klasické „pohory“. Těm nutně musím dát sbohem. Otázka ale je, jaké boty je nahradí? V Praze by podle mého neměla být v zimě až taková zima jako v Trutnově, nicméně mrznout zřejmě bude. Bude tedy nutné, aby boty měly vnitřek s kožešinou, nebo stačí nezateplené?

Na to dostanu odpověď asi až tuto zimu.

Po dlouhém hledání a rozvažování jsem si na konec vybral model Loake Bayswater, který by již brzy měl být na skladě v Le Premier. Nejvíc by se mi líbily v hnědé barvě, ale černou zřejmě také nepohrdnu…

Projdu se zřejmě ještě po obchodech v Praze, ale nemyslím si, že bych našel něco ucházejícího v mé cenové relaci. Uvidíme.

Pro ilustraci pár obrázků bot, nad kterými také uvažuji. Ty už jsou ze zahraničních eshopů, takže by chvilku trvalo, než přijdou a budu muset platit clo a poštovné. Po kliknutí na obrázek se dostanete na stránky konkrétního eshopu… Pokračovat ve čtení →

Kdykoliv, když jsem zrovna v knihkupectví, jen tak pro zajímavost se koukám, jestli nezahlédnu nějakou knihu o pánské módě nebo „gentlemanském životním stylu“. Čas od času se nějaká taková objeví – jako třeba Jak být dokonalý gentleman.

Kniha s podtitulem „nadčasový průvodce správným chováním“ si klade  docela velké cíle a musím říct, že ne vždy je plní.

Správný gentleman by se měl chovat jako gentleman a také se tak oblékat. Co se oblékání týče, tato kniha nám neporadí. Zato si brousí zuby na chování. Pokračovat ve čtení →

Jelikož již jsem studentem vysoké školy, musel jsem si protrpět i obřad imatrikulace. Proč protrpět? Protože to byla přehlídka nesprávného nošení obleku…

Co se týče ostatních, nemám přehnané nároky. Že nemají padnoucí sako, rukávy košile jim nevykukují z pod něj a tak dále, všechno bych skousnul. Ale…

SPODNÍ KNOFLÍK SAKA SE PROSTĚ NEZAPÍNÁ!

Nezlobte se, že na vás takhle křičím, protože tento blog pravděpodobně čtou ti uvědomělejší, pro něž je to naprostý základ. Alespoň ale budete mít kam odkazovat stylem nepolíbené kamarády a známé…

Nudil jsem se, tak jsem počítal, kolik procent z přítomných dodrží alespoň toto nutné minimum. Výsledná cifra je někde okolo 10%. Mělo by to být desetkrát tolik.

Kdysi jsem si myslel, že je to jen nějaká nesmyslná konvence, ale má svůj důvod.

Prostě to líp vypadá…

Že dřív muži chtěli mít možnost pohotově tasit meč (a spodní knoflík by jim v tom bránil), nebo tato tradice vznikla jinak, na tom nesejde. Protože pravda je taková, že to prostě líp vypadá.

Další prohřešky

• Jeden z přítomných měl “společenské boty” se třemi pruhy.
• Vzít si na imatrikulaci kravatu není možná špatný nápad.
• Když už si ji beru, tak si zapnu poslední knoflík u krku.
• Bílá košile je naprosto nejvhodnější; oranžovou, fialovou, jedovatě zelenou a jiné “krásné” barvy bych radši oželel.
• Když si sedám, automaticky si zapnutý knoflík (nebo dva na tříknoflíkovém saku) rozepínám.
• Naopak v okamžiku, kdy vstanu, hned ho zapnu.

Achjo, musel jsem to ze sebe dostat.

Nejspíš založím hnutí Za správné nošení obleku…

Košile s krátkým rukávem jsme rozdělili do dvou částí. První je podkategorie obsahující společenské košile s krátkým rukávem. Tyto košile jsou vhodné především pro formální příležitosti – do společnosti a do zaměstnání, zejména tam, kde je vyžadován tzv. dress code.
- Zdroj

Toto, dámy a pánové, je příklad naprostého barbarství. A také možná jeden z důvodů, proč vidím na ulicích tolik lidí v košili s krátkým rukávem. (Nějaký extra ekl příklad bych vyfotil, ale je mi těch lidí líto. Sázím na osvětu.) Ne volnočasové, to by se dalo přežít, ale společenské. Pokračovat ve čtení →