Pokud si pamatujete, nedávno jsem měl Dilema se zimními botami. Můžu hrdě prohlásit, že je vyřešeno.

Jedna z věcí, proč mě baví na tento blog psát, jsou komentáře. K botám, které mám právě na sobě, mě totiž dostal ve svém komentáři Tonda – vážně děkuji ještě jednou!

Krabice, ve které boty přišly.

Lísteček s podpisem zaměstnance kontrolujícího kvalitu.

Každá bota ve vlastním „pytlíku“.

Něco příslušenství.

Dokonalost.

Jedná se o model Barker Harrison, který jsem objednával z anglického eshopu Herring Shoes – maximální spokojenost. Mají gumovou podrážku, která se bude hodit na sněhu a do mokra, jsou vyšší, ale nezateplené.

Měl jsem je už dvakrát na sobě a ten pocit je naprosto luxusní. Zpočátku byly sice mírně tuhé, ale je už cítit, že se přizpůsobují tvaru mého chodidla. Jsou to zatím nejlepší boty, jaké jsem kdy měl, proto jsem z nich hodně nadšený. Pro zkušené harcovníky to možná není „big deal“, pro mě ale zatím ano. A nijak se za to nestydím.

Takhle krásné boty jsou ale zároveň závazek – aby i zbytek mého vzezření byl na podobné úrovni, což v současnosti není. Už se na tom ale pracuje. Leden bude přelomový.

A když už jsme u těch bot, skoro jsem zapomněl, že jsem si nedávno pořídil nové společenské boty. Vlastně jsem je dostal jako úplatek, abych šel se svou matkou na ruský balet Romeo a Julie. Představení nebylo špatné, byť baletu neholduji, ale z bot jsem měl puchýře. Holt Baťa.

Není to určitě ideální bota, ale jako prozatímní vycpávka mi postačuje.

Napsal Pavel Králíček (autor)