Košile jsou podle mého jeden ze základů šatníku správného gentlemana (a vůbec každého muže). Bohužel jsem v tomto ohledu zůstával stále ještě v dětských letech, protože v mém šatníku drtivě převládaly trička. První košile, co jsem dostal, byly naprosto strašné barevné hnusy české výroby do tanečních. V té době to ale samozřejmě byly dost fajn košile. Aspoň jsem měl na vystřídání…

Krok správným směrem přišel s nákupem mého druhého obleku, ke kterému mi byla přikoupena i bílá společenská košile s dvojitými (!) manžetami. Nevídáno. Rukávy jsou sice poněkud dlouhé (jak mě upozornili čtenáři), ale stejně s košilí „dělám velkou parádu“. Minimálně nemá kapsičku a je hodně pohodlná.

Druhou dobrou košili jsem dostal od své drahé přítelkyně k devatenáctým narozeninám – vybrala mi naslepo modře kostkovanou od Blažka, ale byla mi o číslo větší. Tak jsme ji společně vyměnili za znovu modře (ale jinak) kostkovanou, o trošku horší košili stejné firmy.

Další přírůstky do mé sbírky košil jsou teprve na cestě. Jak mě (znovu) upozornil jeden ze čtenářů (tip) pod minulým článkem, probíhá akce u T.M. Lewina: 5 vybraných košil za 100 liber. A to je hodně luxusní nabídka. Takže jsem neváhal a objednal.

Budou velikosti 16″ límec, 35″ rukávy, tak uvidíme, jak mi padnou. Jedna je čistě bílá, dvě modře kostkované a další dvě červené/růžové. To je podle mě takový zdravý barevný základ šatníku. Už se nemůžu dočkat.

Až dorazí, tak se samozřejmě důkladně ofotím a po chvíli nošení je i laicky zhodnotím.

Napsal Pavel Králíček (autor)