S Robinem Bery jsme se potkali již před Vánoci v kavárně La Bohéme Café na Vinohradech. Chtěl jsem se s ním setkat již dlouho, proto jsem měl vysoká očekávání – Robin je ale naštěstí nezklamal. Zaujal mě jako tvrdě pracující člověk a perfekcionista. Dokonce bych i řekl, že jsme si trochu padli do noty. Ale to už nechám na jeho posouzení.

10755958_723534621064691_194198756_nVím o tobě, že jsi v první řadě fotograf, kreativec a podnikatel. Co jsi ale dělal dříve? Jaká je tvá pracovní historie se vztahem k oblékání?

Asi bych měl jako první zmínit své aktivity při studiu střední školy. Jednalo se o tvorbu webových stránek, prospektů a letáků, grafických identit pro menší firmy. Mimo to mě bavilo dělat návrhy na potisky mikin a triček a pak je za pomocí sítotisku pro své přátele a přátele přátel realizovat. Po střední škole jsem chtěl zkusit vysokou uměleckou školu ve Zlíně, ale nebyl jsem přijat. Dodnes se domnívám, že se výběrové komisi nelíbily hlavně mé obrazy s využitím sprejů a šablon (nebylo to v té době tak populární jako dnes). Také jsem tehdy začal přicházet na chuť fotografii.

Potřeboval jsem se uživit, a tak jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání. Byl jsem hodně ovlivněn hiphopovou kulturou, takže pro mě nebyl problém přijít ze začátku do práce ve sportovních “šusťákách” a “skejtové” mikině.

817aaf5aa18c11e39fcc122a722cd06c_8Za dobu 6 let jsem se postupně vypracoval z operátora (“výrobáka”) přes projektového manažera na ředitele produkce. Při svém kariérním růstu a vedení týmů na projektech jsem si začal uvědomovat a zjišťovat, že oblékáním dokáži lépe vyjádřit potřebnou firemní hierarchii. Když jsem začal jednat s klienty osobně, došlo mi, že svým zevnějškem dělám dobré jméno nejen sobě, ale i firmě, pro kterou pracuji. Nejvíce jsem to pocítil při jednáních se zahraničními klienty na služebních cestách, kde jsem viděl, jak moc dbají na svůj vzhled. Ať chcete nebo ne, první dojem uděláte právě tím, jak vypadáte. Až poté jde o to ostatní. Tehdy jsem se začal zajímat o to, jak se správně a lépe oblékat. Tehdy znamená zhruba v roce 2008.

Firmě jsem dával vše a pracoval 13 hodin denně, přes víkendy, přes svátky. Nakonec jsem tak trochu vyhořel a začal mít domnění, že se není kam dál posunout. Chtělo to změnu. Rozhodl jsem se začít pracovat sám na sebe, více se zdokonalit ve fotografii, která mě čím dál více oslovovala. Odvětví jsem ale nevyměnil.

10665641_824671470899603_1153976030_nPo půl roce se mi podařilo získat takový počet klientů (naštěstí opět zahraničních), abych se mohl na volné noze uživit. Jsou to zhruba 3 roky zpět, v mých 26 letech.

Vyhradil jsem si mnohem více času pro fotografii, s tím přišel i větší zájem o módu, jak dámskou, tak i pánskou, a o to, jak vypadám, jak se prezentuji. Proto jsem se rozhodl založit blog. Už v té době mi přišlo, že to je dobrá cesta, jak někoho inspirovat nebo informovat, ale hlavně to byla cesta k určitému zviditelnění a dostání se do povědomí veřejnosti.

10547261_1451355621820098_260055724_n

Jak jsi budoval svůj šatník? Jaký oblek sis koupil jako první, jaké jsi udělal chyby?

Raději bych nepočítal své první obleky od Blažka, které jsem si koupil čistě jen kvůli práci, ale patří sem. Černý a tmavě šedý. Potřebovaly by úpravy, když na to tak vzpomínám. Je to už pár let zpět a v té době tu byly tyto služby na opravdu špatné úrovni. Následovalo pár obleků ze Zary. V té době jsem zhubnul a dostal se na dobrou konfekční velikost. Střihy měli a mají dobré, ale ty materiály a jejich životnost…

10540243_257879277742933_1309949711_nS blogem přišlo pár obleků z Asosu (nejen značky Asos) a něco málo z Topmana. Dříve jsem tolik neřešil materiál, dnes už vím, že nosit vlněný oblek je úplně o něčem jiném, než mít na sobě oblek z materiálu s umělou příměsí. V šatníku jsem měl různé ikonické prvky z aktuálních sezónních kolekcí módních domů, prvky spíše „streetové“, přes volnočasovou módu až k té elegantní, formální. Snažil jsem se to všechno tak nějak propojit.

Fungovalo to, ale postupem času jsem si začal uvědomovat, v čem se cítím nejlépe a co mě nejlépe prezentuje, a tak se i můj šatník vytříbil a pozměnil. Převládají obleky, košile a doplňky s tím spojené. Řekl bych, že si svůj šatník teprve buduji.

Jak bys popsal svůj aktuální styl?

Popsal bych to jako italský styl s prvkem francouzského šarmu. Oblékáním více do Itálie, ale povahou, vystupováním a chováním spíše do Francie. To znamená klasický oblek, košile a kravata. Takový proces ale trvá několik let. Dříve bych si například koupil výstřednější košili z aktuálních kolekcí módních domů, dnes si spíše pořídím nový oblek. V poslední době totiž chodím každý den v obleku.

10723807_1488510798090325_619477864_n

Co rád děláš ve volném čase (pokud tedy nějaký máš)? Podle tvého Facebooku to vypadá na hudbu a kavárny, je to tak?

Pravdou je, že ho moc není. Někdy sám sobě nevědomky nalhávám, že mám vlastně volný čas, když například od firemních věcí z předtiskových zakázek “skočím” na fotografii nebo naopak. Jsem stále zvyklý i na práci o víkendu, ale tím, že “přeskakuji” z různých úkonů, mi to tak ani nepřijde a stále mě to baví. Když se mi nějaká volná chvíle naskytne, nejraději ji trávím nad šálkem dobré kávy, v kavárně, a ještě lépe při poslechu dobré hudby. Dobrá káva a hudba, to je moje.

Jakou máš oblíbenou značku? Jakou bys doporučil?

To není snadné říci. Záleží na úhlu pohledu. Z osobního hlediska a mého současného stylu už to není tolik o návrhářích a značkách, ale o materiálech a o tom jak konkrétní kus oblečení vypadá. Kdybych měl ale přeci jen jednu značku říci, bylo by to Burberry.

10499135_1512324625647980_466090007_n

Určitě existují i dostupné značky a návrháři, které bych mohl doporučit. Líbí se mi, co poslední dobou dělá Mango Men – jejich kolekce jsou fajn i pro muže, kteří nechtějí příliš utrácet. Dále Suitsupply, které je o trochu dražší než Mango, ale používá velice dobré látky. Čas od času můžete najít zajímavé kousky v Topmanu – máte-li rádi britský styl – nebo na Asos.com.

Záleží, co kdo přesně hledá a v jaké cenové kategorii. Dobré zkušenosti mám s Luisaviaroma, Mr.Porter, HouseOfFrasser a podobně.

Nejoblíbenější kus oblečení?

Pravděpodobně trenchcoat…

10404107_451719254966271_6350875425928831210_n

Máš nějaký oblíbený “look”?

Miluju veškeré kombinace s trenchcoatem. Vždy čekám na jaro nebo podzim, abych ho mohl konečně nosit s různými šedými nebo modrými obleky. Také se blíží zima, což pro mě znamená béžový/camel zimní kabát.

Máš nějaký vzor? Koho považuješ za stylovou ikonu?

Jednu jedinou ikonu, která by mě inspirovala, nemám. Z minulosti jednoznačně Steve McQueen, Paul Newman, James Dean, Sean Connery. Ti věděli, jak se obléci a jak by měl správný muž vypadat. V dnešní době je mi blízký svým oblékaním, stylem a způsobem myšlení David Gandy.

Co by měl mít každý muž ve svém šatníku? Co jsou naprosté základy?

  1. Dobře padnoucí modrý a šedý oblek.
  2. Pokud chodíte oblečeni méně formálně, pak několik párů chinos a sportovních sak.
  3. Na podzim a chladnější jarní dny trenchcoat. Stylová klasika.
  4. Na zimu béžový/camel kabát, případně méně formální duffle coat.
  5. Pár tmavě hnědých a koňakových (tan) polobotek, tassel loafers na jaro a léto.
  6. A ještě jedna věc – Raybany nebo brýle Persol.

1517418_342000125938185_1183743062_n

Jakou jednu věc bys poradil ostatním mužům?

Zamyslet se nad tím, kolik je člověku let, co dělá, případně co má v plánu dělat a podle toho se profilovat. Jestli to co nosí, nebo hodlá nosit, je opravdu vhodné a adekvátní. Hlavně by se měl naučit dobře cítit v oblečení, které chce nosit.

Je to stejné jako když jdete po ulici v Paříži a potkáte krásnou Francouzku, na které vidíte, že si je jistá tím, co má na sobě a co jí sluší. Až na druhý pohled si třeba všimnete, že má vytahanou košili, džíny a starou kabelku, snad po své matce, nebo někde ze sekáče. Ony to tam prostě umějí. Ne každá žena u nás by vypadala a působila tak dobře.

Doporučené Instagram účty pro inspiraci

Kde můžete Robina najít:

(Muž stylu by měla být nová rubrika rozhovorů se stylovými Čechy. Bohužel zatím nemám příliš mnoho kandidátů vyhlédnutých, ale věřím, že úplně neumře hned po startu.)

Napsal Pavel Králíček
Pravého gentlemana jsem založil v roce 2011 a od té doby na něm dokumentuji svou cestu k gentlemanství. Kromě toho studuji na VŠE, provozuji Gentleman Store a s kolegou Honzou nově také John & Paul, značku košil pro štíhlé muže. Rád se zaměřuji na články o botách, které jsou takovou mou osobní specializací. Rád vám s čímkoliv poradím, stačí mi napsat.