Jak šle došly do současné módy

Autorem článku je náš zahraniční korespondent Jaroslav Tomik.

Přiznám se, že šle (nebo-li lidově kšandy), pro mne až do nedávna představovaly kus oděvu, který nosili jinoši ve filmech z dob Petra Bajzy, staří pánové, které nebavilo každý rok měnit pásky, když jim opět narostl pivní břich, a klauni.

Bajza - ceskatelevize
Zdroj: Česká televize

Jenomže, jak člověk víc a víc dozvídá o módě a gentlemanství, při pohledu na současné módní ikony typu David Gandy či Noah Mills si uvědomí, jak daleko byl od pravdy. Tento článek je výletem do historie šlí, přehled základních typů a variant jejich nošení, který vám pomůže objasnit, proč jsou naprosto spjaty se základy pravého gentlemanského oblékání a stylu.

Zdroj: TheBespokeDudes.com
Zdroj: TheBespokeDudes.com

Prodloužit a narovnat

Základním důvodem pro existenci šlí je to, aby kalhoty nejen perfektně držely v pase, nepadaly, ale také aby postavu opticky prodloužily, neboť zdůrazňují svislé linie těla. Další velkou výhodou je, že když si je na sebe nasadíte, jakoby přirozeně se narovnáte v zádech. A tak kromě toho, že vypadáte vyšší, jste i sebevedomější, protože navenek vyzařujete mnohem více kontroly sebe a všeho kolem vás. (Už víte, v čem jít na to příští interview?)

Zdroj: TheBespokeDudes.com
Zdroj: TheBespokeDudes.com

První šle, jak je známe dnes, tedy oblékány přes ramena a upevněné na kalhotech, se objevily ve Francii, a to ke konci 18. století, v době Francouzské revoluce. Poté, v roce 1820, Albert Thurston začal vyrábět a prodávat šle v Londýně na 27 Panton Street, Haymarket, které dodnes patří k renomovaným značkám. Jejich šle jsou z široké palety materiálů – bavlny, kašmíru, tvídu, či hedvábí.

70915m2_ts
Zdroj: Sportsmanguide.com

Na knoflíky nebo aligátora?

Původní, klasické šle mají poutka z kůže a upínají se ke knoflíkům na vnitřní straně kalhot. Nosily se tradičně ke kalhotům s vysokým pasem a bez pásku (nehodí se tedy k německým či italským kalhotám, které vyžadují pásek). První kšandy s kovovým mechanismem, tedy dnešní nejběžnější podoby (“aligátor”), přišly až ke sklonku 19.století, a zajímavostí je, že, ostatně podobně jako košile, byly považovány za část spodního prádla, která by se neměla ukazovat na veřejnosti, neboť to bylo považováno za nevkusné a opovážlivé.

reIMG_8350
Zdroj: Articleofstyle.com

Dnes se šle těší největší oblibě ve Spojených státech a v Británii, v ostatních částech světa se můžete lehce setkat s názorem, že jde o styl velice staromódní, ale zejména Britové holdující klasickému oblékání na ně nedají dopustit – typickým příkladem jsou vyznavači stylu dandy. Čím dál více si ale můžete všimnout mnoha tvarových i barevnych variant na blozích po celém světě, kde šle slouží jakožto fashion statement, nošených čistě jen přes košili, bez saka a s motýlkem či kravatou.

tumblr_muq7x77fqu1rnvqnso1_500
Zdroj: Takeitofftherack.tumblr.com

Křížem krážem

Existují tři základní typy šlí – H, X, Y, které přimo vystihují tvar křížení na zádech. Prvním typem byly H, které však byly brzy vystřídány X a Y pro větší komfort. Někteří muži preferují typ X, protože si mohou nastavit více zeširoka, jiní zase šle ve tvaru Y, které poskytují lepší oporu středu křížení. V každém případě je nejlepší si oba typy vyzkoušet osobně, já je střídám podle nálady. Dále jsou tu různé šířky, kde záleží spíše na stylové preferenci, akorát bych rád poznamenal, že velmi úzké kšandy (1,5-2,5cm) jsou často asociovány se skinheady a punkovou módou.

tumblr_n3j08w6RV91rxnekho1_500
Zdroj: Gentlemenstie.tumblr.com

Ať už preferujete styl klasických anglických gentlemanů, jako je třeba model David Gandy, či máte raději menší twist v podobě bílých kšand Daniela Craiga v Casino Royal, nošení kšand je v dnešní době především o tom, abyste se v nich cítili sebevedomě, dobře naladěni a vkročili do nového dne s tím, že nemusíte ani vteřinu perného dne strávit trápením se s padajícími kalhotami. Nošení šlí je jednoduše praktické privilegium moderních gentlemanů.

9 bodů, podle kterých poznáte opravdu kvalitní košili

Ušít kvalitní košili je docela věda. Poznat kvalitní košili v obchodě už tak těžké není. Stačí znát jen pár znaků, podle kterých se dá kvalita košile posuzovat. Níže zmíněné body se týkají zejména košil na míru a luxusních konfekčních košil. U košil „standardní“ kvality je zdaleka nejdůležitější kvalita látky a to, jak vám padne.

1) Kvalita látky

materiál_web
Zdroj: Janek


Naprosto nejdůležitější je látka, ze které byla košile vyrobena. Ta rozhoduje o tom, jak bude košile pohodlná při nošení, jak snadno se bude žehlit a jak vůbec budete v košili vypadat. U košilových látek existuje podobné číselné hodnocení jako u látek oblekových např. 100/2. Co toto číslo znamená? První část udává, jak hustě je látka tkaná – čím hustější, tím příjemnější a jemnější. Druhé číslo udává, z kolika nitek se vlákno skládá – dvojka znamená, že košile je tzv. „dvojmo skaná“ (v angličtině 2-ply).

Košile standardní kvality se pohybují okolo 80/2, v řetězcích jako je Zara to ale spíše bude 50/1, o čemž se sami výrobci košilovin vyjadřují jako o „hadrech“. V John & Paul se snažíme držet minimálně 100/2.

Jak poznat kvalitu látky?

  • U konfekčních košil hledejte na cedulkách údaj o počtu vláken, případně označení 2-ply
  • U měřenkových a zakázkových košil bude tato informace u látky skoro určitě, případně se můžete doptat

(Pokračování textu…)

Muž stylu #2: Jirka Chomát

Jirku Chomáta znám již delší dobu a baví mě sledovat, jak se jeho osobní styl postupem času krystalizuje. Ze zpočátku jen „dobře oblečeného“ muže se stal hrdý hipster libující si v retru, kombinacích barev a Primkách. Více se dočtete v rozhovoru…

Vím o tobě, že jsi v první řadě produktový manažer v Seznamu, ve volném čase fotíš a propaguješ motýlky pod značkou Bowtie Lover. Co jsi ale dělal dříve? Jaká je tvá pracovní historie se vztahem k oblékání?

Úplně původně? To raději nechme na propadlišti dějin – ale ještě před několika lety jsem si do práce neváhal vzít kostkované Rejoice kalhoty a tričko. Fakt! Dnes už bych to neudělal, ale v té době jsem to zkrátka neřešil a v IT firmě zapadal do nejčastějšího stylu – jeansy, tričko a mikina.

IMG_7422

Pak proběhly nějaké životní eskapády a shodil jsem přes 20 kilo – najednou mi místo XL byla velikost M – to byl takový bod zlomu, protože když už jsem se musel komplet nově obléknout, tak jsem chtěl vylepšit svůj „styl”. Postupně jsem si tedy pořídil několik chinos, jeansy, košile – zpětně soudím, že některé byly dost šílené – a začal tím, že jsem každý den do práce začal chodit úplně jinak oblečený. Donutilo mě to hodně přemýšlet jak oblečení kombinovat, dívat se po inspiraci jinde, něco si přečíst, probrat to s holkama i klukama. Vlastně jsem stále ještě hubnul, protože celý přerod trval rok a půl až dva. Samozřejmě jsem si všiml, že mě najednou lidé jinak vnímají. Změna stylu oblékání a, jak doufám, i vystupování, byla mým okolím dobře přijata, proto v tom pokračuji dodnes. (Pokračování textu…)

4 kultovní modely slunečních brýlí a tvar obličeje

Při výběru slunečních brýlí jsem narazil na problém, jak je správně ladit s tvarem obličeje. Zkusil jsem tedy vzít ty nejproslulejší modely, které by měl znát každý, představit je a porovnat jejich vhodnost. To vše doplňují ilustrace toho, jak bych zhruba v jednotlivých typech mohl vypadat. Doufám, že tento pokus bude užitečný i vám. Pod ruku mi přišly čtyři základní typy, tady jsou.

1) Wayfarer

wayfarer1

(Pokračování textu…)

Uhlí, dostihy a kulaté límce

Zdroj: http://www.stephaniecollie.com/
Zdroj: http://www.stephaniecollie.com/

To, že budu u Peaky Blinders napnutý jako kšandy, jsem vytušil hned na začátku. Nečekal jsem ale, že by mě tento projekt televize BBC mohl zaujmout i díky perfektně zpracovaným kostýmům. Pokochejte se spolu se mnou.

uktv-peaky-blinders-s02-e01

Seriál Peaky Blinders vypráví příběh vzestupu stejnojmenného birminghamského gangu po první světové válce. Právě vzestup a společenské postavení klanu Shelbyových jsou reprezentovány zvoleným oblečením. Průmyslový Birmingham totiž tehdy jen těžko mohl být považován za místo, kde by perfektně padnoucí obleky byly na denním pořádku.

7117973-low-e1413471692336

Peaky-Blinders-1

(Pokračování textu…)

Jak se šijí košile na míru

Na cestě na Pitti Uomo 87 jsme se seznámili s Kubou Koutným z české firmy Janek, která se zabývá výrobou košil na míru. Pozval nás na exkurzi do jejich výroby, abychom viděli, jak kvalitní košile se dají v Čechách vyrábět a podali o tom zprávu světu. Tady je.

firma_imagePo třech hodinách vlakem a a necelé hodině cesty autem jsem konečně dorazil do Rožnova pod Radhoštěm, kde se nachází většina výroby. Na první pohled mě překvapila reprezentativnost prostor – výroba se nachází v příjemné moderní budově, všude čisto a spousta světla. Ne že bych byl v tomto oboru expert, ale podle čistoty a vzhledu prostor lze velmi dobře posoudit kvalitu výsledného výrobku. Respektive je vidět, že tady si někdo dává záležet a není mu nic lhostejné.

Zaměstnanců je celkem 85, z toho 75 ve výrobě na 4 pracovištích: na jednom se připravují střihy, na druhém se stříhá látka, na třetím se dělají výšivky a na čtvrtém se vše sešívá dohromady.

Krok první: Výroba střihu

TPV
Software pro tvorbu střihu a ohromná tiskárna.

Košile na míru se od těch konfekčních liší v tom, že na každou košili je potřeba vyrobit unikátní střih. V Jankovi se o to stará speciální software, do kterého se zadávají míry konkrétního zákazníka a další úpravy zjištěné při měření – pokleslá ramena, jedna paže delší než druhá atd. Na základě vstupu program vytvoří střih, který se na velké tiskárně vytiskne na papír a ručně nastříhá.

imag_photo_striharnaDalo by se říct, že střih je naprosto klíčový krok, protože chyba ve střihu už se v pozdějších fázích výroby nedá nijak napravit. Tolerance rozměrů hotové košile je přibližně +- 1 cm, pro různé části košile je různá. (Pokračování textu…)

Jak prát vlněné svetry

S těžkým srdcem přiznávám, že neumím používat pračku. Právě kvůli tomu jsem si před několika týdny poškodil svůj oblíbený vlněný svetr. Poškodil tak, že se srazil až na úplnou hranici nositelnosti. To pro mě bylo impulsem k tomu naučit se vlněné svetry prát ručně a sestavit tento návod, který se určitě bude hodit i vám.

Praní v pračce znamená riziko

Přísahal bych, že jsem program na vlnu zvolil správně. Stejně to nepomohlo. Záleží jakou máte pračku a jak jste šikovní s jejím nastavením. Vždy ale riskujete, že se svetr může srazit, cuckovatět a podobně. A pokud stál jako ten můj několik tisíc, nehazardujte.

Vlněné svetry jedině ručně

Vyhledal jsem si moudra ze zahraničních blogů, spojil je s moudry babiček a došel k jasnému závěru – vlněné svetry prát jedině ručně. Návod na ruční praní jsem shrnul do několika bodů:

1) Svetr vložte do kbelíku/dřezu a ten napusťte vlažnou vodou. Přidejte malé množství tekutého pracího prostředku, který je vhodný k praní vlny.

IMG_4588

2) S citem vymáchejte. Dávejte si pozor, abyste svetr nevytahovali a neždímali, zabráníte tak jeho deformování. (Pokračování textu…)

Žít Velkou nádheru

C_116_fotogallery_74_lstFoto_foto_1_upiFotoMálokdy se mi stane, že bych šel dobrovolně na „ártový“ film do kina Aero a odcházel nadšen. Stejně tak bych si nepomyslel, že jedním z důvodů budou nádherné kostýmy. Už před více než rokem se mi to přihodilo s filmem La Grande Bellezza neboli Velká nádhera.

01_Toni_Servillo_La_grande_bellezza_foto_di_Gianni_Fiorito-2Název dává tušit, že film bude spíše opulentní vizuální nádherou než osudovým dramatem. Není to určitě film pro každého, musíte na něj být správně naladěni, ale mně přirostl k srdci jako málokterý. (Pokračování textu…)

Uzel na kravatě by neměl být symetrický

Když se snažím mužům na kurzech předávat svou vizi klasického pánského stylu, největší úsilí mi zabere přesvědčování o tom, jak správně vázat kravatu. Můj názor už asi znáte – v 90 % případů není potřeba vázat nic jiného než nejjednodušší uzel Four-in-hand. Problém je ale v tom, jak vypadá. Není totiž symetrický jako Full nebo Half windsor.

Abych si dokázal svůj postoj obhájit, musím to vzít trochu zeširoka.

Asymetrie je dobrá věc

Jak to na vás působí? Zdroj: http://urbancomposition.tumblr.com
Jak to na vás působí?
Zdroj: http://urbancomposition.tumblr.com

Oblékání je z velké částí otázkou estetiky, harmonie a vkusu. Dobrá zpráva je, že i když pro tyto věci nemáte vrozený talent, dají se do určité míry naučit. Základní estetickou hodnotou je symetrie, vyváženost. Představte si např. známý znak Yin a Yang, klasicistní paláce nebo jiné geometricky souměrné objekty. Přesnost oku lahodí. (Pokračování textu…)

Boty Meermin – příjemné překvapení z Madridu

488101_414840108565855_21212885_n

Když jsem viděl, jak moc jsem dokázal okopat z druhé ruky koupené černé oxfordky Barker, rozhodl jsem se pořídit nové. Lákalo mě vyzkoušet značku, se kterou osobní zkušenost nemám, ale slyšel jsem na ni v posledních měsících chválu ze všech stran, tedy španělský Meermin.

Nováčci s inovativním přístupem

Tenhle rodinný podnik se nemůže pyšnit mnohasetletou tradicí, ani rozsáhlou sítí prodejen –  první otevřel v Tokiu v roce 2010, druhou v Madridu o rok později. Má ale zajímavý obchodní model. Produkty Meermin totiž pořídíte jedině přes internet či v jejich dvou prodejnách. Zakladatelé, ševci ze třetí a čtvrté generace proslulé španělské rodiny, zvolili poněkud odlišný přístup jak k výrobě, tak k prodeji. Své produkty nenabízejí velkoobchodně a část výroby přesunuli do Číny. Tam si vytrénovali vlastní ševce, kteří boty ručně ušijí až do fáze, kdy se přišívají podrážky. Poté jsou boty odeslány do Španělska, kde jsou na strojích dokončeny. Eliminací prostředníků a ruční výrobou mimo Evropu dosáhli výrazně nižší ceny, než jejich kvalitativně srovnatelná konkurence.

1074
Prodejna v Madridu.

(Pokračování textu…)