S Michalem Kučerou se mírně známe od podzimu, kdy jsem za ním přišel s nabídkou spolupráce. I když spolupráce zatím nedopadla, mám pocit, že si poměrně dobře rozumíme. Napadlo mě požádat ho o rozhovor a doptat se na věci, ke kterým jsme se jindy nedostali. Výsledkem je vyprávění o historii Classic Shoes, oceňování fajnových věcí a českém vkusu.

Předávám slovo…

Cesta ke Classic shoes

10344895_10202656234819708_1296033328_n

Michal Kučera ve svém obchodě. FOTO: Radana Čechová, Empresa Media

Pánská móda mě zajímala vždycky. V patnácti jsem od táty dostal knížku Opravdový gentleman v německém originále, ale nikdy mě nenapadlo, že bych v tomto oboru mohl i podnikat. Jsem vystudovaný právník, 6 let jsem potom dělal novináře, 2 roky v korporátu, ale postupně ve mně uzrávala myšlenka založit si něco vlastního.

Chtěl jsem do Čech přivést jednu francouzskou značku, ale po důkladném propočítání se ukázalo, že by pro tuzemskou cenovou hladinu byla příliš drahá. Tak jsem hledal dál. Udělal jsem si mikro průzkum mezi svými známými a zjistil jsem, že mají strašný problém sehnat v Čechách kvalitní boty.

V ten okamžik jsem se praštil do čela, protože sám jsem moc dobře věděl, že kvalitní boty v Praze prostě nekoupím. Tehdy jsem je nakupoval v Německu nebo Anglii, když jsem tam jezdil pracovně.

To bylo před třemi lety, na podzim roku 2011. Asi půl roku práce trvalo, než jsme na jaře 2012 otevřeli obchod Classic Shoes.1150445_600597526675746_983888101_o

Lidi mě odrazovali, že ještě doznívá finanční krize a kdesi cosi, ale pro mě to byla zcela jasná díra na trhu. Všude v civilizovaných zemích najdete specializované pánské obchody, takže tento trend musel nutně dorazit i k nám. Kdybych to neudělal tehdy, třeba za další 2 roky bych už měl mnohem těžší pozici.

Tato prognóza se naplnila, za poslední dobu se vyrojila spousta firem zaměřených na muže. Nejen boty, ale i obleky a obecně stylové zboží.

Už od začátku se mělo jednat o multi brandový obchod. Chtěl jsem nabídnout co nejvíce zajímavých značek v různých cenových hladinách, abychom byli schopni uspokojit celou řadu mužů.

Tradiční i mladé značky

Značky v obchodě neustále obměňujeme. Přidali jsme Church’s, zrušili jsme Loake a Alfred Sargent. Celkově portfolio restrukturalizujeme. Domluvili jsme teď novou mladou napůl anglickou a napůl německou značku John Crocket, která vyrábí rámové boty šité v Německu. Budou se pohybovat v cenové relaci okolo pěti tisíc Kč.1525251_591603647575134_1650306012_n

Na jednu stranu nemají stoletou tradici, na druhou stranu si z ostatních značek vzali to nejlepší, zařídili si moderní továrnu a dostali se na velice slušnou cenu. Věříme, že o jejich boty bude velký zájem – zhruba do měsíce by měla přijít první várka, budeme mít okolo 20 různých stylů. Znějí trochu jako Crockett & Jones, ale není to záměr, jen náhoda. Začínali totiž s jiným sortimentem než botami.

Expanze do světa doplňků

Chceme se nyní více zaměřovat kromě bot i na doplňky – první vlaštovkou jsou klobouky Borsalino. Proč zrovna klobouky? Pramení to z mojí osobní lásky k nim, navíc firma Borsalino se mi vždycky strašně líbila. Je to nejznámější výrobce klobouků na světě.

10014996_641730382562460_1807145035428231162_o

Když jsem byl v Miláně, domluvil jsem si s nimi schůzku a totálně mě okouzlili. Nedělám si iluze, že jich prodám šílená kvanta, ale jsou tu znalci, kteří mají rádi fajnové věci a jsou ochotní do klobouků investovat.

Na léto jsme tedy vzali několik modelů panamáků, ale máme domluvenou i zimní kolekci klasických plstěných klobouků v různých barvách a velikostech.

Co prodávám, to nosím

Boty mám od všech značek, které prodávám, nemám žádnou oblíbenou, všechny mají to svoje. Lidi si možná řeknou, že mezi různými značkami ve stejné cenové relaci není skoro žádný rozdíl, ale je a obrovský. Nemyslím zrovna v kvalitě, ta je u všech špičková.

IMG_1293

Každá značka má ale svůj vlastní styl, boty se trochu jinak nosí, trochu jinak vypadají a dodají trochu jiný pocit. Používám paralelu se značkami aut: můžete mít Audi, BMW a Volkswagen za podobnou cenu, ale všechna se budou chovat jinak a budou mít jiný styl. Stejné je to i u bot.

Nejčastěji z naší nabídky nosím značky Vass, Alden a Church’s.

Vass, Church’s, Alden a ti ostatní

229855_393986197336881_37484928_n-2Boty Vass jsou na první pohled kvalitní a bytelné, od prvního nazutí maximálně pohodlné a navíc mám pocit, že dobře sedí na naše středoevropské nohy. Každý národ má svá určitá fyziognomická specifika (Rusové jsou vyšší než Italové atd.) a to samé platí i pro chodidla. Boty Vass mají často širší kopyta a vyšší nárty, takže zákazníkům často sednou, když jim třeba Church’s nevyhovují.

Church’s mají totiž kopyta o něco užší, jemnější a elegantnější. Proto nemusí sedět lidem s širším chodidlem. Ale vizuálně jsou to jedny z nejhezčích bot.

Alden to je kapitola sama pro sebe. Vypadají o dost jinak než všechny ostatní, mají hodně tradiční estetiku. Jsou poctivě chlapácké. Vyrábějí se z kordovánu – koňské kůže – která se opět chová trochu jinak. Zpočátku jsou tužší, ale rozchodí se a dokonale se přizpůsobí noze. U bot Alden mám pocit, že ještě napomáhají rčení „být si jistý v kramflecích“. Tím jak jsou těžší a bytelnější, získá v nich člověk ještě větší sebevědomí, že opravdu stojí pevně na vlastních nohách.

Je v tom rozdíl?

Občas se mě lidé ptají, jestli je opravdu takový rozdíl mezi rámovými botami za 6 nebo 16 tisíc. Rozdíl tam je, nejen ve stylu, ale i v kvalitě. Oboje boty budou rozhodně kvalitní, ale je to podobné jako rozdíl mezi Škodou Octavií a Mercedesem S-Class. Octavia je skvělé auto – pěkné, spolehlivé, kvalitní, doveze vás, kam potřebujete. Ale když přesednete do Mercedesu, ten rozdíl bude na první pohled viditelný.602963_539257006143132_1762839924_n

Dražší výrobci používají kvalitnější kůže, stélky a tak dále, takže ve výsledku mnohem déle vydrží, kůže se tolik nekrčí a netvoří se na ní tolik vrásky. Navíc levnější výrobci dávají často mezi podrážku a vnitřní stélku jakousi papírovou hmotu místo korku – ti dražší tam mají buďto korek, nebo klidně další 2 vrstvy kůže. To samozřejmě zvyšuje náklady, ale bota se pak chová úplně jinak.

Ke kvalitním botám je potřeba se prochodit

Ke kvalitním botám je asi potřeba se prochodit. Když máte bohaté rodiče a nosíte odmala dobré boty, tak nemusíte, ale normálnímu člověk to chvíli zabere. Je to stejné jako s obleky, kde začnete s běžnou konfekcí, pokračujete luxusnějšími značkami, pak si necháte ušít měřenkově a skončíte u obleků na zakázku. Samozřejmě nemusíte dojít až na tu nejvyšší úroveň, ale vždy platí, že ty předcházející už vám nebudou stačit.1091153_518895718179261_898888737_o

Zajímavé je, že to není tak úplně otázka peněz. Samozřejmě to není levný špás, ale životnost je někde úplně jinde. Když máte lepší oblek, tak jich nepotřebujete deset, ale stačí vám dva. To samé s dobrými botami.

Je to spíš o rozpoznávání kvality a fajnovějších věcí.

V Čechách je situace tristní

V Čechách je situace tristní a proto bude ještě dlouhou dobu trvat, než se naučíme nosit kvalitní boty. Nenaučí se to všichni, ale minimálně lidi, co se o módu zajímají, se k nim dostanou. Před pár lety byl za vrchol stylu považován oblek od Bosse, dnes už lidi znají krejčovství, všechno se posouvá výš.1093917_515188905216609_44789981_o

Často k nám přijde zákazník, který si pořídí první lepší boty, pak přijde za půl roku a říká, jak ho to strašně nadchlo a chce další zase o stupínek lepší.

U nás navíc lidi nejsou tolik zvyklí investovat do bot. Na západ od nás se v určitých kruzích předpokládá, že budete nějak vypadat, ale u nás to tolik nefunguje. Přijede k nám zákazník v bílém Mercedesu za 3 miliony, na ruce Breitlingy a že chce boty k obleku. Ukázal jsem mu u nás nejlevnější boty okolo šesti tisíc a ty nechtěl, protože na něj byly hrozně drahé.

Ital, i kdyby měl jíst suché špagety, tak si na mokasíny od Gucciho prostě našetří. Němec, kdyby měl jíst suché rohlíky, tak si na BMW našetřit prostě musí. A Francouz, i kdyby měl jezdit tramvají, tak si na tříhodinový oběd s flaškou burgundského taky našetří. To jsou různé priority.

U nás si lidi našetří na goretexovou bundu a pohorky za deset tisíc a přijde jim to úplně v pohodě, ale když mají dát stejné peníze za oblek nebo společenské boty, najednou je to šíleně drahé.

Classic shoes můžete sledovat:

Napsal Pavel Králíček
Pravého gentlemana jsem založil v roce 2011 a od té doby na něm dokumentuji svou cestu k gentlemanství. Kromě toho studuji na VŠE, provozuji Gentleman Store a s kolegou Honzou nově také John & Paul, značku košil pro štíhlé muže. Rád se zaměřuji na články o botách, které jsou takovou mou osobní specializací. Rád vám s čímkoliv poradím, stačí mi napsat.